Většina majitelů mluví příliš mnoho. Váš pes slyší jen šum, který nedokáže rozluštit. Zjistěte, jak to změnit.
Psi jsou primárně vizuální tvorové. Pokud při povelu pohnete rukou, pes se soustředí na pohyb, ne na slovo. Říká se tomu 'zastínění'.
Jednou prst, podruhé dlaň? To je pro psa chaos. Vaše gesto musí být pokaždé identické, čisté a statické, aby ho pes mohl snadno diskriminovat.
Pokud povel zní podobně jako jméno psa, v hluku ulice tyto zvuky splynou. Váš pes potřebuje unikátní 'zvukový otisk' pro každý povel.
Slova s K, T nebo P lépe proříznou okolní hluk. Krátké a úderné povely jako 'Tady' fungují v českém prostředí mnohem lépe než dlouhé věty.
Pokud řeknete 'Lehni' a pes si místo toho sedne, nesmí následovat odměna. Tím ho učíte, že jen jeden konkrétní zvuk vede k úspěchu.
Střídejte dva velmi odlišné cviky, třeba 'Sedni' a 'Otočka'. Nutíte tím psa aktivně naslouchat a rozhodovat se, co přesně má udělat.
Voláte 'Ke mně' jen tehdy, když končí zábava a jde se domů? Pes si povel spojí s koncem legrace. Je čas na úplný lingvistický restart.
Když se pes zasekne, neopakujte povel hlasitěji. Hoďte pamlsek stranou, nechte ho se rozejít a zkuste to znovu s čistou hlavou a tichem.
Složitá souvětí jsou pro psa jen šum z rádia. V tichu vašeho tréninku vynikne skutečný signál. Mluvte, jen když dáváte povel.
Povely jako 'Sit' nebo 'Platz' pes v běžné české konverzaci neuslyší. Pomáhá to dokonalé diskriminaci a pes reaguje bleskově.
Pes neposlouchá obsah slov, ale dekóduje frekvence a tvary. Když vyčistíte svůj lingvistický šum, váš pes vám konečně začne rozumět.
Získejte přesný seznam nejúčinnějších povelů a gest, která váš trénink posunou o úroveň výš.